Sulislav z Pozdně
Do družiny Karla IV. patřil také chrabrý a věrný rytíř Sulislav z Pozdně a na Jedomělicích, jehož hrad stál na ostrohu nad Pozdní. Dvakrát se zúčastnil jízdy Karla IV. do Itálie.
Poprvé, když kralevic Karel se svým otcem dobýval hrad Skaligerů u Verony. V čele králova vojska stál dřevíčský kastelán Perchtold, výborný bojovník, králem Janem vyznamenaný, velitelem kralevicova vojska byl mladý rytíř s červenobílým chocholem na přilbici, Sulislav z Pozdně. Oba velitelé současně se ocitli na hradbách hradu. Nedaleko brány spatřili těžce raněného muže s mladou dívkou. Děvče úpěnlivě prosilo o milost pro svého otce, velitele hradu. Muž však v tu chvíli dodýchal.
Dřevíčský kastelán prohlásil děvče, Justinu, za svou kořist. Tu se mu rytíř s červenobílým chocholem postavil s mečem na odpor. "Pane, české meče nebojují proti ženám, a čeští vojíni neberou dívkám svobodu. Jste panno volná a můžete pokojně odejít," obrátil se k dívce.
Rozhněvaný Perchtold vyzval Sulislava na souboj, ale prohrál. Odejel, pln zuřivosti a přísahal Sulislavovi pomstu. Justina Sulislavovi děkovala, ale prosila ho, může-li se připojit k nim, že zůstala úplně sama. Všichni její milí zahynuli. Sulislav vzal tedy Justinu do Čech a po krátké době stala se jeho ženou. Sám císař se zúčastnil jejich svatby.
Žili spolu šťastně na hradě, obklopeném lesy a měli již tři děti, když se Karel znovu vypravil do Itálie, aby se tam dal korunovat na římského císaře. V jeho družině se nalézal i Sulislav. Při zpáteční cestě v Pise došlo k urputnému boji na mostě přes řeku Arno. Sulislav tam padl a byl s ostatními hozen do řeky. Všichni byli přesvědčeni, že tam zahynul. Ale řeka jej vynesla na mělčinu a tam ho nalezli rybáři. Poznali, že je živ a ujali se ho.
Perchtold se výpravy do Itálie nezúčastnil. Nezapomněl na příhodu s Justinou a čekal jen na příhodný okamžik, aby se Sulislavovi pomstil. Když Sulislav odjel z Čech, přepadl jeho hrad. Pobil čeleď, Justinu i děti zavraždil a hrad zapálil. Byl přesvědčen, že všichni jsou mrtvi a že jeho zločin nevyjde najevo. Ale zmýlil se. Zbrojnoši Neustupovi se podařilo uniknout s nejmladším děvčátkem, které v rychlosti vzal z kolébky.
Když se císař Karel vrátil z Itálie, předstoupil před něho Neustupa s nemluvnětem v náručí a prosil císaře, aby spravedlivě potrestal viníka. Karel zbavil kastelána jeho hodností a nařídil, aby okamžitě opustil jeho říši.
Zbrojnoši Neustupovi pak dovolí, aby dcerušku Sulislavovu sám vychovával. Neustupa odešel z Pozdně a stal se převozníkem pod hradem Karlštejnem....
Zatím ležel Sulislav těžce raněn v chatrči rybářově. Dlouho trvalo, než se mohl vydat na cestu do Čech. Cestou však upadl do rukou loupeživé roty a musil s lupiči dobývat město Navarru. Podařilo se mu vstoupit tajně na francouzskou loď, ale ta byla na moři napadena piráty, vyloupena a zajatci prodáni na galeje.
Teprve po dvaceti letech hrozných útrap se mu podařilo vrátit se zpět do vlasti. Po celou tu dobu myslil stále na svou ženu a své děti a těšil se, jak se sejde se svou rodinou. Nalezl ale hrad v troskách a dověděl se o osudu, který postihl jeho ženu a děti.
Sešel se jenom s nejmladší, již dospělou dcerkou, Justinou, jež vyrostla v prosté chýši převozníka pod hradem Karlštejnem....