DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Těžba uhlí



 

Důlní věžZatímco hnědouhelné hornictví v podkrušnohorské pánvi během druhé poloviny 18. století nabývalo na intenzitě zásluhou odbytu v tuzemsku a v Sasku, umožněného využitím Labe jako komunikačního spoje, černouhelné hornictví se intenzivněji vyvíjelo mnohem později. Jeho počátky je možné hledat především ve slánsko-kladenské pánvi. Roku 1756 jsou zaznamenány první pokusy o těžbu uhlí u Buštěhradu, Lán a u Mutějovic a kutací práce severně od Otvovic.

Státní kutací práce ve slánsko-kladenské kamenouhelné pánvi měly nemalý význam. Nejen že se jejich zásluhou podařilo zrychlit industriální proces ve středních Čechách, ale získané zkušenosti při otvírce a těžbě slojí vytvořily příznivé provozní podmínky pro rozvoj všeho českého uhelného hornictví. Vydatně přispěly i ke specializaci několika montánních věd, zejména geologických disciplín.

Jednou z hornických lokalit byla i oblast Pozdeň, Hřešice, Ostrov-Bor. U Pozdně to byly doly Svatovítské kapituly, které těžily uhlí pro své panství a něco pro klobucký cukrovar. Na Ostrově koupilo důl František od dědiců po Františku Hamouzovi Sdružení kladenských horníků v Ostrově. Tito bývalí horníci z dolu Mayrau ve Vinařicích, propuštění po velké stávce v r. 1900, jej provozovali víceméně sezonně od roku 1900 do r. 1904. Nakonec zkrachovali hlavně pro nepříznivé poměry s důlní vodou. (Vůbec nejvytrvalejším těžařem v oblasti Jedomělice, Libovice, Plchov byl Jindřich Marek (nar. 1871). Jeho rodina zde dolovala již asi od roku 1830).

Éra malodolů na kounovské sloji, někdy zvané Visutá slánská sloj, začala na konci 18. století a trvala po celé 19. století. Jenom jam a štol, které měly své jméno, bylo napočítáno ke stovce. Po přelomu 19. a 20. století jejich éra až na výjimky doznívala. Malé oživení nastalo ještě v době nacistické okupace (1939–1945), kdy byly některé obnoveny nebo nově otevřeny. V letech 1944–1945 byl provozován důl Vojtěch v Hřešicích, v letech 1945–1946 štola Lorenc v Hřešicích. V roce 1914 byl založen důl Anna v Pozdni, poprvé skončil asi v roce 1919, po obnově znovu uzavřen v roce 1946. Důl Union v Hřešicích (založený v r. 1929) nepřežil nastávající hospodářskou krizi na počátku třicátých let. Také doly Míla 1 a Míla 2 na Ostrově, patřící původně Emilu a B. Pondělíčkovým, když přešly do majetku J. Jiskry a Al. Bergera, byly v letech 1942–1946 obnoveny.

V letech 1947 až 1949 byla kounovská (slánská) sloj prozkoumávána 12 vrty u obcí Pozdeň a Jedomělice. Již v roce 1947 se začala hloubit těžní jáma Pozdeň, hluboká 86 m a následně výdušná jáma Pozdeň. Po roce 1953 bylo vyvrtáno dalších 9 vrtů, jejichž výsledky se neshodovaly se staršími vrty a zjistilo se, že je sloj v podstatě nedobyvatelná. V r. 1954 byly obě jámy uzavřeny, aniž by se zahájila těžba. Byla to zmařená investice.

Kutací práce ve slánsko-kladenské oblasti byly nejintenzivnějším hledáním uhelných slojí v Českých zemích.

Zdroj:
SLÁNSKÝ OBZOR
šestý a sedmý ročník
Ročenka Společnosti PATRIA,
Vlastivědného muzea ve Slaném
A STÁTNÍHO OKRESNÍHO ARCHIVU v KLADNĚ